Je to doba, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista a jeho vítězství nad smrtí a hříchem. Na Slovensku jsou Velikonoce velmi významným svátkem, který se slaví s velkou radostí a nadšením.
Velikonoce na Slovensku tradičně začínají Velkým pátkem, kdy se křesťané připravují na svátky a připomínají si Ježíšovu smrt na kříži. V tento den se obvykle konají velikonoční pobožnosti a křesťané se zdržují masa a alkoholu.
Velikonoční neděle je nejdůležitějším dnem Velikonoc a slavnostním vyvrcholením celých svátků. Křesťané se setkávají s rodinami a přáteli, navštěvují kostely a oslavují vítězství nad smrtí a hříchem. Na Slovensku je tradicí jít do kostela na ranní mši, kde se konají velikonoční bohoslužby. Křesťané si navzájem přejí "Kristus vstal z mrtvých" a odpovídají si: "On opravdu vstal z mrtvých!".
Kromě Velikonoc se na Slovensku slaví také Velikonoční pondělí, kdy se konají různé tradiční zvyky. Například:
Barvení vajec:
Barvení vajec je starobylý zvyk, který má kořeny v mnoha kulturách a náboženstvích. V křesťanské tradici jsou barvená vejce považována za symbol nového života a obnovy. Symbolický význam mají také barvy, kterými se vejce zdobí - například červená barva symbolizuje Kristovu krev a zelená barva růst a obnovu.
Kromě křesťanské tradice se barvení vajec vyskytuje také v mnoha pohanských kulturách. Ve starověkých civilizacích se vejce barvila u příležitosti jarní rovnodennosti jako symbol probouzející se přírody a obnovy životního cyklu.
Barvení vajec o Velikonocích se stalo součástí tradičních zvyků a obřadů a stále se praktikuje v mnoha zemích světa. Na Slovensku se vejce barví například cibulovými slupkami, kávou nebo kurkumou. Obarvená vejce se pak rozdávají rodině, přátelům a sousedům jako symbol obnovy a nového začátku.
Šlehání vývrtkou:
Tradice šlehání korbáčem o Velikonocích je součástí slovenské kultury již několik století. Existuje několik teorií a vysvětlení, proč se tato tradice stala na Slovensku tak populární a proč se šlehají právě dívky.
Podle jedné z teorií byl korbáč symbolem jarní energie a obnovy. Šlehání dívek korbáčem mělo symbolizovat probuzení a oživení přírody po dlouhé zimě a mělo také sloužit jako symbolický akt obnovy sil a zdraví celé rodiny.
Podle jiné teorie si muži bičováním ověřovali svou zdatnost a sílu, protože korbáč se v minulosti používal jako pracovní i obranný nástroj. Kůl na bičování tedy mohl sloužit také jako zkouška pro dívky, aby ukázaly svou vytrvalost a odolnost.
V současné době je tradice velikonočního šlehání korbáčem na Slovensku stále méně oblíbená a často se praktikuje jen v některých regionech. Pro některé lidi je však stále důležitou součástí slovenské kultury a tradice, kterou chtějí zachovat a předat dalším generacím.
Polévání dívek vodou:
Oblékání dívek vodou o Velikonocích se na Slovensku praktikuje již několik století.
Podle jedné z teorií byla voda v minulosti symbolem života, čistoty a očisty. Polévání dívek vodou tak mohlo sloužit k rituálnímu očištění a očistě před začátkem nového ročního období. Kromě toho mohlo polévání dívek vodou sloužit také k probuzení přírodních sil jara.
Podle jiné teorie bylo polévání dívek vodou vyjádřením lásky a odměnou za dovádění. Muži tak dávali najevo své city k dívkám a zároveň se bavili a projevovali svou hravost.
V současné době je tradice polévání dívek o Velikonocích na Slovensku stále méně oblíbená a stejně jako šlehání korbáčem se často praktikuje jen v některých regionech. Je však důležité být rozumný a respektovat vůli dívek, které nechtějí být vyšlehány.
S Velikonocemi je na Slovensku spojeno mnoho tradičních zvyků a obřadů. Některé z nich jsou:
- Zkracování slámy: Je to zvyk, kdy se o Velikonocích sláma položí na stůl nebo na okna a pak se v krátkých intervalech zkracuje. Tento zvyk má symbolizovat zkracování zimy a příchod jara.
- Barvení vajec: tento zvyk spočívá v barvení vajec škrábáním, vařením v cibulových slupkách nebo barvením různými barvami. Obarvená vejce se pak rozdávají rodině, přátelům a sousedům jako symbol obnovy a nových začátků.
- Na mnoha místech lidé pomocí rapování a klepání symbolicky vyháněli Jidáše Iškariotského, který za třicet stříbrných zradil Spasitele Ježíše Krista. Na Zelený čtvrtek proto chlapci po mši vybíhali z kostela s rapováním a tleskáním a zároveň křičeli: "Jidáše honíme, klekánice zvoníme, zatímco se modlíme." V některých oblastech dokonce lidé mávali i slaměnou figurkou Jidáše.
- Velikonoční snídaně: Po první velikonoční mši se tradičně podává zvláštní snídaně, která zahrnuje klobásy, slaninu, vejce a chléb.
- Žehnání jídla: Na Velikonoční neděli se do kostela přináší košík s jídlem - maso, chléb, vejce, slanina, klobásy, zelenina a ovoce -, které se požehná a pak se podává k velikonoční snídani.
Tyto a další zvyky a tradice jsou na Slovensku spojeny s Velikonocemi a pomáhají udržovat kulturní identitu a posilovat vazby mezi rodinami a komunitami.
)%20(1).png)
